Podle tibetskejch šamanů. Vykecal John Perkins. Ten to má od Marianny Bellazi.

Úvodní poučka: Když chceš něco změnit, tak se tím staň. Nestačí ale něčím se stávat, musíš tím být. Jaksi naplno.

Za prvé si vyber sen. Něco o čem sníš už dlouho a moc a moc. Ten sen může být kupříkladu někdo něco, kým čím se chceš stát nebo něco, co chceš zažít.

Za druhé si se zavřenýma očima představ setsakra černé místo. Jakési prázdno. Takový to, co máš v hlavě v noci, když se ti nic nezdá. Ani nemusíš moc dlouho čekat a v tý tmě se objeví stříbrný světýlko. Prostě hvězdička. Pak už hvězda. Zašli svůj sen k týhle hvězdě. Mrkni se na to, jak ten sen hvězda pohlcuje.

Za třetí dostaň hvězdu, samosebou s tím snem, do svého čela a dovol jí projít svým třetím okem dovnitř hlavy.

Za čtvrtý si představ v duchu vnitřek svý hlavy jako křišťálovou nebo zrcadlovou kouli. Sen a hvězda se teď odrážejí a zvětšují v tom skvostným místě.

Za pátý pozoruj, jak sen a hvězda třikrát explodujou. Pokaždý místo aby byly zničeny, jim je dodávána šťáva, jsou výraznější. Vlezou dokonale do tvý mysli.

Za šestý nech hvězdu a sen klesat do svýho srdce. Představ si jej, svý srdce, jako místo lemovaný křišťály, kde se sen a hvězda zvětšujou.

Za sedmý pozoruj, jak sen a hvězda třikrát explodujou. S každou explozí se znovu utvrď ve svém úmyslu zhmotnit ten sen. Probudit ho k životu. Vnímej sílu ve svém srdci a splynutí, který se odehrává mezi tvým srdcem, snem a hvězdou.

Za osmý je nech stoupat, hvězdu a sen, vzhůru hlavou skrze třetí oko do temnoty.

Je jednou jasný, že když to všecko provedeš dobře, tak to nemůže nezafungovat a sen se splní.

Z Literárních novin úryvek:

V jednom interview popisuje John Perkins svou bývalou práci jako úkol budovat americké impérium, starat se o to, aby co nejvíc zdrojů z celého světa plynulo do Spojených států. Perkins pracoval oficiálně jako ekonomický poradce a jeho rady byly drahé. Šlo o záměrně nereálné optimistické analýzy budoucího ekonomického rozvoje a s ním spojených potřeb výstavby infrastruktury – Perkinsovou specialitou byla energetika. Ve spojení s politickým a vojenským nátlakem a s korupcí tento postup vedl k neúnosnému zadlužení mnoha zemí, které si nechaly poradit. Půjčka musela být příliš velká, než aby ji bylo možné splatit, ale nejen to: „Jednou z podmínek půjčky – dejme tomu jedné miliardy pro zemi jako je Indonésie nebo Ekvádor – je, že země devadesát procent z půjčky pošle zpátky nějaké americké firmě nebo firmám, nějakému Haliburtonovi nebo Bechtelovi, které vybudují infrastrukturu.“ Peníze často vůbec neopustí Spojené státy. V jiných případech hraje svou roli Světová banka nebo Mezinárodní měnový fond, instituce, které jsou, jak známo, Spojenými státy ovládány, protože zde mají vzhledem k pravidlům hlasování právo veta.

Nebyla to chyba. Tak jsme to chtěli. Nesplatitelnost dluhu uvede takovou zemi do trvalé závislosti na věřiteli – takovou zemi lze vydírat: v uvedeném příkladě Ekvádoru vynucením přístupu k ložiskům ropy v amazonském pralese. „(…) a oni se stávají našimi služebníky, našimi otroky. Je to impérium,“ shrnuje Perkins výsledek. Z velké části kvůli takovým dluhům a nekalým obchodním praktikám umírá denně sto tisíc lidí hladem nebo jeho bezprostředními důsledky.

Perkinsovo obrácení nebylo náhlé. Pracoval pro firmu Chas T. Main, zabývající se mezinárodním poradenstvím a zároveň, jak naznačuje, pro špionážní agenturu National Security Agency, jen deset let (1971 až 1981). Ale ještě i potom se nechal korumpovat a umlčovat lukrativními nabídkami. Své svědomí pak uklidňoval tím, že se namísto dřívějšího prosazování megalomanských energetických projektů se svou firmou věnoval obnovitelným zdrojům energie. Nakonec ale podnikání nechal a zabývá se „změnou globálního vědomí“.

8.2.2007